Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Filmová inspirace

1.6.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Návštěva kina může být zajímavým manažerským školením. Záleží na nás, co si z bohaté nabídky vybereme. A také na otázkách, které si v průběhu sledování položíme: „Jak to vlastně mám já?“ Třeba s tematikou moci.

Hraný film je především o prožívání. Proto nás vtahuje do emocionální účasti, hodnotících postojů, sympatií či antipatií k tomu či onomu jednání, jež nám filmový příběh předvádí.

Při sledování filmu můžeme zakoušet různé psychické stránky tématu a tím si ujasnit, jak jsme na tom s uplatněním daného tématu ve svém životě či práci my sami. Takové ujasňování však neprobíhá většinou vědomě, ale na úrovni emocí. Určité jednání je nám více sympatické a blízké, s některou postavou rezonujeme více, s jinou méně. Rozhodně je pak dobré rozpoznávat, nakolik se naše osobní sklony bezděčně zaplétají třeba s pracovními požadavky. A to se jistě týká třeba tématu moci.

V této souvislosti bych chtěla připomenout americký snímek Skandální odhalení (orig. Disclosure). Nejde mi o peripetie příběhu kolem „sexuálního harašení“, ale o to, na co film prostřednictvím ústřední zápletky ukazuje především - na různé formy pracovní a personální moci:

  1. Moc a bezohlednost - nakolik rozlišíte agresivně akční osobní projevy ambiciózní manažerky (role doslova na tělo pro Demi Moore) od její pracovní výkonnosti? Je bojovná, neústupná, trénovaná, tvrdá, bojovně naladěná, sobecká, bez zábran. Ve schopnosti dosáhnout pracovního cíle téměř dokonalá - a jen náhodou se jí to nezdaří. Přestože je fyzicky krásná, elegantní, perfektně nalíčená, z její bezohlednosti jde strach. Typ, který bez skrupulí, přímočaře a velmi dynamicky použije své pracovní pozice, své moci k „vyčištění“ pracovního prostoru, likvidaci nepohodlných spolupracovníků, k rychlému dosažení cíle. Na prvním místě je pro ni vlastní úspěch, pak ti ostatní. Slabina její osobnosti se projeví v tom, že není schopna učinit krok zpět. Že je svým „beraním“ způsobem tak rozběhlá, že se nedokáže zastavit.

  2. Moc versus sebekritičnost - dalším slepým místem hrdinky je její nedostatek sebekritiky. Avšak jakákoli moc, byť legitimní, nutná k chodu firmy, se bez zpětné vazby, a to až do osobní roviny, nemůže obejít.

  3. Moc a její zneužití - charismatická otcovská postava šéfa firmy v podání Donalda Shuterlanda je ochotna použít jakékoli metody (účel světí prostředky), avšak nechce si osobně špinit ruce. A protože mu koneckonců jde o výsledky firmy, a tedy také o svůj úspěch, je ochoten obětovat horšího hráče na šachovnici vztahů.

  4. Moc a kontrola - tuto roli sehrávají ve filmu akcionáři firmy. K jejich hodnocení je nucen šéf firmy skutečně přihlížet. Takové kontrolní mechanismy by však měly vyvažovat každé mocenské „patro“.

  5. Moc a odpovědnost - všimli jste si, že odborník, o kterého ve filmu jde (Michael Douglas), je vlastně egocentrik? Odborník na slovo vzatý, který ale nedokáže dobře spolupracovat s ostatními, přestože je vedoucím týmu. Neumí se aktivně přesvědčit, jak je to