Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Elektronická výplatní páska

13.10.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V současné době je možné pozorovat postupně rozvíjející se trend elektronizace personální administrativy, od které si zaměstnavatelé slibují snížení nákladů a vyšší míru efektivity práce. Tento trend se bezpochyby dotýká i tzv. výplatních pásek, nicméně vzhledem k ne příliš jasné právní úpravě se zaměstnavatelé často dotazují, zda je vůbec možné zaměstnanci poskytnout elektronickou výplatní pásku, popř. za jakých podmínek tak lze učinit.

PRÁVNÍ VÝCHODISKA

     Současné znění § 142 odst. 4 zákoníku práce se neliší od úpravy, kterou jsme znali ze starého zákoníku (zákona č. 65/1965 Sb., platného do konce roku 2006). Zaměstnavateli je tak i v současné době dána povinnost při měsíčním vyúčtování mzdy (resp. i platu) vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance je dále zaměstnavatel povinen předložit zaměstnanci doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.

     Pro správný výklad tohoto ustanovení je nejprve nutné správně porozumět pojmům „vydat“ a „písemný doklad.“

VYDÁNÍ VÝPLATNÍ PÁSKY

     Pojem „vydat“ není v zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech blíže definován. Jazykovým výkladem lze v případě slovního spojení „vydání dokladu zaměstnanci“ dojít k závěru, že tento pojem v sobě implikuje určitý proces, kdy jedna strana (zaměstnavatel) připraví a nabídne určitou informaci (v tomto případě výplatní pásku) a druhá strana (zaměstnanec) ji může přijmout, tedy jakési dání k dispozici. Protože současný zákoník práce plně převzal předchozí právní úpravu, je v této souvislosti nutné si uvědomit dobu, kdy se tento pojem v české právní úpravě objevil poprvé, tedy rok 1965 (výše uvedené ustanovení bylo obsaženo již v původním znění předcházejícího zákoníku práce). V této době byly mzdy vypláceny v podstatě pouze v hotovosti na pracovišti spolu s předáním listinné výplatní pásky.

     Jelikož zákonodárce nemohl tehdy žádným způsobem předpokládat rozvoj technických možností, ke kterému došlo v posledních letech, lze v souvislosti s technickým vývojem pod pojem „vydat“ dle našeho názoru zahrnout i umožnění dispozice s předmětnou informací nejen fyzicky, ale i ve formě e-mailové zprávy či jednoduchého přístupu na intranetovou aplikaci z počítače zaměstnance. Nutno však upozornit, že i v současné době existují názory odborníků na pracovní právo, dle kterých je nutné zaměstnancům výplatní pásky fyzicky předat. Svůj závěr vesměs odůvodňují snadnou a jednoduchou možností kontroly výše mzdy, respektive provedených srážek ze strany zaměstnance.

     S tímto však lze souhlasit pouze v případě zaměstnanců, kteří v práci nepoužívají osobní počítač, neboť po nich není možné požadovat vynaložení zvýšeného úsilí, než tomu je v případě fyzického předání výplatních pásek na pracovišti. Jelikož je totiž zaměstnavatel povinen výplatní pásku vydat, nelze z tohoto termínu dovodit jakoukoli další součinnost ze strany zaměstnance, která by přesáhla jeho účast na pracovišti a převzetí výplatní pásky. U zaměstnanců, kteří v práci nepoužívají osobní počítač, tak bude nutné obdržet jejich souhlas s přechodem na elektronickou výplatní pásku. Avšak i v takovém případě nelze vyloučit možnost, aby byl udělený souhlas zaměstnancem kdykoliv odvolán.

     U ostatních zaměstnanců denně pracujících s osobním počítačem, kteří mají po celý den přístup k e-mailové schránce či pro které není rychlý přístup na firemní intranet problémem, je požadavek na aktivní součinnost při vydávání výplatních pásek elektronickou cestou odůvodněný (naopak pro tyto zaměstnance může být tento postup příjemnější a často i rychlejší než klasická distribuce listinných výplatních pásek). Zaměstnavatel by však měl dále zajistit maximální zjednodušení procesu zasílání výplatní pásky, procesu přihlášení a případného tisku elektronické pásky. Nicméně i zde bychom doporučovali zachovat možnost v případě, že zaměstnanec nesouhlasí s elektronickou výplatní páskou, aby mu byla i nadále vydávána klasická páska v listinné podobě.

VÝPLATNÍ PÁSKA JAKO PÍSEMNOST

     Pojem „písemný“, respektive písemná forma nejsou rovněž v pracovněprávních předpisech ve vztahu k výplatní pásce definovány. Písemná forma je ovšem v případě právních úkonů definována občanským zákoníkem, který se uplatní subsidiárně vedle zákoníku práce. Občanský zákoník tak považuje písemnou formu za zachovanou, je-li právní úkon učiněn telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila, a dále za předpokladu, že je úkon podepsán tzv. zaručeným elektronickým podpisem. Domníváme se, že drtivá většina zaměstnavatelů takovým podpisem v současné době nedisponuje.

     Je však třeba si uvědomit, že dané ustanovení pojednává o právních úkonech, tedy o nejvýznamnější kategorii právních skutečností mající pro účastníky, respektive jejich práva a povinnosti, zásadní význam. Dále nesmíme zapomenout, že zákoník práce dokonce i v případě právních úkonů nestanoví automaticky jejich neplatnost v případě nedodržení písemné formy, ale pouze tehdy, je-li to výslovně stanoveno zákoníkem práce, popřípadě jiným předpisem.

     Výplatní páska (doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách) právním úkonem samozřejmě není. Jejím smyslem je informovat zaměstnance o výši mzdy a provedených srážkách, avšak v žádném případě se nejedná o projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku jakýchkoliv práv nebo povinností, ať již zaměstnance či zaměstnavatele.

     Z tohoto důvodu tedy vyplývá, že v případě výplatní pásky, na jejíž formu nemohou být kladeny vyšší nároky než na právní úkony, lze (platně) dostát písemné formě, za kterou lze obecně považovat jakoukoli formu sdělení, kde je nositelem informace písmo (jako opak ústního sdělení), i prostřednictvím elektronické intranetové aplikace, navíc s možností tisku výplatní pásky každým ze