Jack Welch na téma změny kdysi řekl: „Lidé milují věci důvěrně
známé. Proto každý trpí při zprávě, že se jeho oblíbená kavárna bude zavírat.“
Změny vítáme jen někdy, často se k nim obracíme zády tak dlouho, jak to jen
jde.
Přírodní národy prý vycítí přicházející změnu z letu ptáků či
síly větru. Má současný manažer nějakou podobnou pomůcku, která by ho včas
„zvedla“ z jeho místa, aniž by muselo dojít k odchodu nechtěnému? Jak poznat,
že se člověk na jednom místě již „vyčerpal“ a je třeba změny?
Není potřeba zvláštní intuice k tomu, abychom poznali, že nás
nadřízený nehodnotí zvlášť pozitivně. Může to zaznít při hodnocení, poznáme to
z odměn i z jeho chování. Tohle jsou signály, které by nás měly vést k
zamyšlení. Buď je třeba něco urychleně změnit na našem výkonu, nebo začít
hledat jiné místo.
Doporučení pro nadřízeného je stejné: využívejte možností hodnocení,
komunikujte, poskytujte zpětnou vazbu a sami ji získávejte na svůj způsob
zadávání úkolů. Zaměstnanci nedokáží sami od sebe poznat, co přesně od nich
chcete, je potřeba je průběžně vést.
Jak poznat, že už je třeba změny? Každý určitě ví, jestli ho práce
baví, naplňuje a jestli může říct, že podává dobrý výkon. Pokud si můžete na
všechny části otázky odpovědět „ne“, je čas odejít. Někdy je důvodem ke změně
negativní odpověď i na jednu z nich.
Pro jaký osobnostní typ - v případě nedobrovolných odchodů -
je toto rozhodnutí zásadní újmou? A naopak, kdo se s ním snadněji
vyrovná?
Asi ani nejde o „osobnostní typ“, spíš jde o osobní situaci,
zkušenosti a dovednosti. Jestliže pracujete celý život v jedné firmě, nikdy
jste si nehledali práci v porevolučním období, jestliže máte potíže s cizími
jazyky, nemáte dostatečné vzdělání, neumíte s počítačem, budete mít nejspíš
málo sebedůvěry pro hledání nového místa. Jestliže průběžně měníte práci, takže
máte zkušenosti s výběrovými řízeními a můžete si věřit, že ji znovu najdete,
protože se to povedlo mnohokrát předtím, je to úplně něco jiného.
V rámci vyrovnání se se ztrátou zaměstnání hraje roli především to,
jak odhadujete svoji schopnost najít si nové místo a jak se toto očekávání
naplní. V prožívání ztráty zaměstnání také hraje roli jeho forma. Jestliže
necitlivý manažer vyhodí svého podřízeného ze dne na den a pod dohledem
ochranky ho nechá vyprovodit za recepci, je to traumatická zkušenost, se kterou
se těžko vyrovnání i stabilní osobnost.
Osobnostní vlastnosti mohou hrát roli spíš u zvládání
nezaměstnanosti a prohry nebo spíš proher v různých výběrových řízeních. Lidé,
kteří jsou nedobrovolně nezaměstnaní, se často cítí méně schopní a nízké
sebevědomí potom negativně ovlivní jejich výkon v dalším výběrovém řízení. Je
to začarovaný kruh, který je těžké rozetnout.
Proto je lepší, když je nabídnuta pomoc už zpočátku. Několik
málo slov může pomoci dotyčného energetizovat a on potom najde práci dřív, než
na něho dolehne situace. A pokud práci rychle nenajde, je na to aspoň
připraven.
Důležitým faktorem pro zvládání nezaměstnanosti je životní styl a
sociální prostředí. Pokud má člověk o co se opřít, snáz nezaměstnanost…
dostupný obsah
