Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

BENEFITY OD A DO Z - Vzdělávání zaměstnanců

27.7.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Potřeba vzdělávat se je v dnešní době naléhavá bez rozdílu věku či oboru činnosti, ve kterém pracujeme. Vytvoří-li zaměstnavatel pro vzdělávání zaměstnanců vhodné podmínky, jistě se mu to vrátí i z pohledu vyšší kvality práce.

PRACOVNĚPRÁVNÍ ÚPRAVA

     Důležitost vzdělávání si uvědomují i naši zákonodárci, kteří tuto oblast podpořili jak v úpravě dané zákoníkem práce, tak i v zákoně o zaměstnanosti.

     Zmiňme v této souvislosti § 227 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), podle něhož je povinností zaměstnavatele pečovat o odborný rozvoj zaměstnanců. Tato péče zahrnuje zejména:

  • zaškolení a zaučení zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace (§ 228 ZP). Je-li to nezbytné, je povinností zaměstnavatele zaškolit nebo zaučit zaměstnance i v situaci, kdy z důvodů na straně zaměstnavatele přechází zaměstnanec na nové pracoviště nebo na nový druh práce.

  • odbornou praxi absolventů škol (§ 229 ZP), kterou zaměstnavatelé zabezpečují absolventům škol (středních, vyšších odborných i vysokých) za účelem získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce. Zákoník práce přitom rozumí absolventem zaměstnance vstupujícího do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, přičemž celková doba jeho odborné praxe po řádném (úspěšném) ukončení studia nedosáhla 2 let.

  • prohlubování kvalifikace (§ 229 ZP), tj. její průběžné doplňování (udržování, obnovování), kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Prohlubování kvalifikace je jednou ze zákonem daných povinností zaměstnance, zaměstnavatel má naopak povinnost související náklady uhradit (pouze v případě, kdy by zaměstnanec požadoval finančně náročnější formu, umožňuje zákoník práce finanční spoluúčast zaměstnance).

  • zvyšování kvalifikace (§ 231 ZP), tj. studium, vzdělávání, školení nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání; doplňující podmínkou v tomto případě je, že toto vzdělávání je v souladu s potřebou zaměstnavatele.

     Odborný rozvoj zaměstnanců by tedy měl souviset s činností zaměstnavatele. Pochopitelně to neznamená, že by zaměstnavatel nemohl poskytnout zaměstnanci coby benefit i vzdělávání, které s činností zaměstnavatele nesouvisí. Jak si však dále ukážeme, v takovém případě by byly nastaveny méně výhodně související podmínky z pohledu daní z příjmů (zejména pokud se týká daňového režimu na toto vzdělávání nákladů u zaměstnavatele).

     Možnost vzdělávání se však netýká pouze zaměstnanců, ale i uchazečů o zaměstnání. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „ZoZ“), v této souvislosti uvádí podmínky a možnosti rekvalifikací, které pro zájemce zprostředkovávají pobočky Úřadu práce. Rekvalifikací se přitom podle § 108 ZoZ rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Rekvalifikaci však mohou provádět pouze zařízení s příslušným oprávněním (např. akreditovaným vzdělávacím programem).

BENEFIT ZAMĚSTNANCE POHLEDEM DANĚ Z PŘÍJMŮ

     Vzdělávání je pro zaměstnance zajímavé nejenom z hlediska jejich současného či budoucího uplatnění na trhu práce, ale rovněž i z pohledu daňového. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) totiž ve většině případů tyto příjmy od zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti osvobozuje.

     Základním předpokladem osvobození je, že vzdělávání poskytne zaměstnavatel nikoliv peněžní formou, ale v podobě nepeněžního příjmu zaměstnance. Dále musí nastat některá z možností uvedených v § 6 odst. 9 písm. a) a písm. d) ZDP:

  • zaměstnavatel vynaloží náklady na odborný rozvoj zaměstnance, přičemž toto vzdělávání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele,

  • zaměstnavatel hradí rekvalifikaci zaměstnance podle zákona o zaměstnanosti, anebo

  • zaměstnavatel poskytne zaměstnanci možnost používat vzdělávací zařízení a tento benefit hradí z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo jako daňově neúčinný náklad.

     A ještě doplňme, že osvobození se rozhodně netýká případných souvisejících příjmů zaměstnance, jako je mzda, plat, odměna nebo náhrada za ušlý příjem,