Zaměstnaneckou výhodou je možné nazvat pracovní a
mimopracovní podmínky, poskytované zaměstnancům zaměstnavatelem, které jdou
nad rámec jejich práv (nároků), stanovených pracovněprávními a
souvisejícími právními předpisy. Z tohoto pohledu za benefit nelze
považovat mzdu, plat nebo cestovní náhrady do limitu stanoveného zákoníkem
práce, ani pracovní podmínky, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům
vytvářet např. v oblasti BOZP, organizace pracovní doby, překážek v práci,
zákonné délky dovolené a podobně. Za zaměstnanecké výhody tak lze považovat
nadstandardní pracovní či mimopracovní podmínky a plnění, k jejichž vytváření a
poskytování zaměstnavatel přistupuje dobrovolně, nad rámec své povinnosti. K
nejobvyklejším formám zaměstnaneckých výhod patří např. poskytování stravování
za zvýhodněnou cenu, přispívání na penzijní připojištění a životní pojištění
zaměstnanců, zajišťování společenských a sportovních akcí pro zaměstnance,
poskytování nadstandardní délky dovolené a příspěvků v nemoci. Velmi oblíbeným
benefitem je také poskytnutí služebního notebooku, služebního telefonu a
vozidla, které zaměstnanec může využít pro soukromé potřeby.
Plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance jsou
zpravidla sjednána v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise (vydaném
jednostranně zaměstnavatelem), případně v jiné smlouvě (např. v manažerské
smlouvě). Poskytované benefity vycházejí z možností zaměstnavatele a z potřeb
zaměstnanců. Vzhledem k rozdílným preferencím zaměstnanců v mnohých firmách
funguje systém výhod jako částečně volitelný.
NahoruZDAŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ
Z hlediska zdanění na straně zaměstnance je důležité
vymezení příjmů, které jsou osvobozeny od daně ze závislé činnosti:
§ 6 odst. 9 písm. a)
ZDP částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, s výjimkou
částek vynaložených na zvyšování kvalifikace,
§ 6 odst. 9 písm. b)
ZDP hodnota závodního stravování,
§ 6 odst. 9 písm. c)
ZDP hodnota nealkoholických nápojů poskytnutých zaměstnancům ke spotřebě na
pracovišti,
§ 6 odst. 9 písm. d)
ZDP nepeněžní příspěvek zaměstnavatele z FKSP, ze sociálního fondu nebo na vrub
daňově neúčinných nákladů na kulturní a sportovní akce, nepeněžní využití
zdravotního i sportovního zařízení, mateřské školy, nepeněžní poskytnutí
zájezdu do 20 000 Kč ročně,
§ 6 odst. 9 písm. i)
ZDP hodnota přechodného ubytování (nepeněžní formou) do výše 3 500 Kč
měsíčně,
§ 6 odst. 9 písm. p)
ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní
pojištění zaměstnance do úhrnné výše 24 000 Kč ročně.
Většina zaměstnaneckých benefitů, která podléhá dani z
příjmů, podléhá také odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Pojištění se
přitom odvádí jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.
Od 1. 1. 2008 tvoří dílčí základ daně ze závislé
činnosti mzda zvýšená o zákonné pojistné, které je povinen hradit
zaměstnavatel ze svých prostředků. Nadlimitní plnění zaměstnavatele vstupuje do
vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pokud tedy zaměstnavatel poskytne
zaměstnanci plnění ve formě výhody, které podléhá zdanění, zvýší se základ daně
zaměstnance ze závislé činnosti také o pojistné placené zaměstnavatelem z
tohoto nadlimitního plnění.
Zdaňování benefitů daní ze závislé činnosti v mnohých
případech souvisí s uplatněním konkrétního plnění v nákladech zaměstnavatele. V
dalším textu stručně popíši některé benefity a upozorním na rozdíly při zdanění
v roce 2007 a 2008.
POSKYTNUTÍ SLUŽEBNÍHO VOZIDLA ZAMĚSTNANCI PRO SOUKROMÉ
ÚČELY
Velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem je poskytování
firemního vozidla bezplatně zaměstnanci k používání pro soukromé účely. Zákon o
daních z příjmů stanoví povinnost zvýšit zaměstnanci zdanitelný příjem o částku
ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc.
Novela zákonů o sociálním a zdravotním pojištění od 1.
1. 2008 zahrnula nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny služebního vozidla
poskytnutého zaměstnanci pro soukromé účely do zúčtovatelných příjmů. V
návaznosti na tuto změnu pojistné z tohoto nepeněžního příjmu vstupuje do
základu pro výpočet zálohy na daň (do superhrubé mzdy).
NahoruPŘECHODNÉ UBYTOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
V roce 2007 byla hodnota přechodného ubytování u
zaměstnance v plné výši osvobozena od daně ze závislé činnosti. Zaměstnavatel
mohl daňově uplatnit částku do výše 3 500 Kč za měsíc (s výjimkou ubytování v
rodinném domě nebo bytě).
Od roku 2008 je plnění zaměstnavatele ve formě
zajištění přechodného ubytování pro zaměstnavatele v plné výši daňově
účinným nákladem za podmínky, že toto plnění je dohodnuto v kolektivní
smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, případně přímo v pracovní nebo
jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.
Pro zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně ze
závislé činnosti při splnění následujících podmínek:
obec přechodného ubytování zaměstnance není shodná s obcí, kde
má zaměstnanec bydliště,
jde o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem v souvislosti
s výkonem práce,
maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.
Při nesplnění uvedených podmínek se jedná o zdanitelný
příjem zaměstnance, který rovněž podléhá odvodu pojistného. Předmětné plnění se
nesmí zaměňovat s ubytováním zaměstnance při pracovní cestě. Hodnotou
přechodného ubytování se mimo zajištění ubytování (pronájem) rozumí také
případná úhrada služeb přímo spojených s užíváním ubytování např. za vodu,
plyn, elektřinu apod. Pro daňové posouzení v roce 2008 také není rozhodující,
kde je přechodné ubytování zajištěno, může se jednat např. o pronajatý byt,
rodinný dům nebo hotelový pokoj.
NahoruPENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Od 1. 1. 2008 je možné považovat příspěvky poskytnuté
zaměstnavatelem na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění
zaměstnanců bez jakýchkoli limitů za daňově účinný náklad. Podmínkou
ovšem je, že zaměstnavatel nárok zaměstnance na tento příspěvek stanoví v
kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě.
Z hlediska zaměstnance byly sloučeny limity pro
daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním
příspěvkem poukazovaným na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného
placeného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění, a
to na částku 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Nadlimitní částky
budou na straně zaměstnance zdaněny a také vstoupí do vyměřovacího základu pro
výpočet pojistného. Tento příjem bude zahrnut do úhrnu zúčtované mzdy
zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc, v němž budou tyto nadlimitní částky
uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu.
Příklad č. 1
Společnost NOVA, s. r. o., se v pracovní smlouvě uzavřené s panem
Holým zavázala, že mu bude každý měsíc přispívat na penzijní připojištění 3 000
Kč. Zaměstnavatel daňově uplatní poskytnuté příspěvky v plné výši, tj. za
kalendářní rok částku ve výši 36 000 Kč (12 x 3 000 Kč). Pro účely osvobození
příjmů zaměstnance ze závislé činnosti musí být sledován limit 24 000 Kč
ročně.
V popisovaném případě dosáhne výše příspěvků limit, který je
osvobozen od daně z příjmů, v srpnu (8 x 3 000 = 24 000). Od září podléhá
příspěvek u zaměstnance dani ze závislé činnosti.
Porovnání zdanění zaměstnance v jednotlivých
měsících roku 2008
Kalendářní měsíc | Hrubá mzda | Příspěvek nad limit | Pojistné plac. zaměstnavatelem | Pojistné plac. zaměstnancem | Superhrubá mzda (zaokrouhleno) | Záloha na daň po slevě 2070 Kč |
leden - srpen | 30 000 | | 10 500 | 3 750 | 40 500 (tj. 30 000 + 10
500) | 4 005 |
září - prosinec | 30 000 | 3 000 | 11 550 (z částky 30 000 hrubá
mzda + 3 000 plnění nad limit) | 4 125 (z částky 30 000 hrubá
mzda + 3 000 plnění nad limit) | 44 600 (tj 3 000 + 3 000 + 11
550) | 4 620 |
NahoruČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY PLACENÉ ZA ZAMĚSTNANCE
Příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v
případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování podnikání
zaměstnavatele, jsou dle ust.
§ 24 odst. 2 písm. d) ZDP daňově
uznatelným nákladem společnosti. Z hlediska zaměstnance se však jedná o příjem
podléhající dani ze závislé činnosti.
NahoruBEZÚROČNÉ NEBO NÍZKOÚROČENÉ PŮJČKY
V tomto případě uspoří zaměstnanec úrok, který by musel
platit v případě sjednání půjčky u peněžního ústavu. Zdanitelný příjem
zaměstnance tvoří rozdíl mezi úrokem předepsaným zaměstnavatelem a úrokem,
který by zaplatil za obdobných podmínek bance. Z nepeněžního plnění v
podobě úroků, které podléhají zdanění, je nutné odvést pojistné.
U zaměstnavatele, který poskytne zaměstnanci půjčku s
nižším úrokem, než je obvyklé, není nutné ušlý výnos zdaňovat daní z příjmů
právnických osob.
Pro zaměstnance je v případě půjčky poskytnuté
zaměstnavatelem výhodou i skutečnost, že nemusí složitě půjčku vyřizovat, ručit
nějakou nemovitostí apod. Toto plnění však zdanění nepodléhá.
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci vratnou půjčku
ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění bezúročně nebo z úrokem nižším,
než je obvyklé, je v souladu s ust.
§ 6 odst. 9 písm. l)
ZDP od daně z příjmů osvobozena výhoda ve formě nižšího úroku v případech, kdy
je půjčka poskytnuta:
na bytové účely do výše 100 000 Kč,
na překlenutí tíživé životní situace do 20 000 Kč,
zaměstnanci postiženému živelní pohromou na bytové účely do výše
1 000 000 Kč,
zaměstnanci postiženému živelní pohromou na překlenutí tíživé
životní situace do výše 200 000 Kč.
NahoruPROHLUBOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ
Z hlediska zaměstnanců jsou v souladu s ust.
§ 6 odst. 9 písm. a)
ZDP od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeny částky
vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem
zaměstnanců souvisejícím s předmětem jeho činnosti s výjimkou částek
vynaložených na zvýšení kvalifikace. Zaměstnavatel nemůže daňově uplatnit
náklady na zvýšení kvalifikace zaměstnance (§
24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP).
NahoruPAUŠÁLNÍ NÁHRADY
Paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci z
titulu náhrady cestovních výdajů nebo nákladů na udržování osobních pracovních
prostředků jsou dle ust.
§ 24 odst. 2 písm. x) ZDP daňově
účinným nákladem společnosti. Výše paušálních náhrad musí být průkazně
stanovena v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Pro
zaměstnance se jedná o plnění, které dle ust.
§ 6 odst. 7 a 8 ZDP není předmětem
daně. Nadlimitní plnění podléhá dani ze…