Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sociální zabezpečení - Přehled o výši vyměřovacích základů a odvodu pojistného

13.3.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Sociální zabezpečení – Přehled o výši vyměřovacích základů a odvodu pojistného

Ing. Růžena Klímová

Zaměstnavatel je povinen podle § 8 a 9 zákona č. 589/1992 Sb. provést odvod sociálního zabezpečení na účet příslušné správy sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele do 20. kalendářního dne následujícího měsíce. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, je nutné provést odvod nejbližší následující pracovní den.

Pojistné musí být připsáno na účet příjemce nejpozději v poslední den lhůty. V této lhůtě je zaměstnavatel povinen zaslat příslušné OSSZ (elektronicky) "Přehled o výši vyměřovacích základů a odvodu pojistného za příslušný kalendářní měsíc".

Sazby pojistného za zaměstnance činí 7,1 % z vyměřovacího základu (6,5 % na důchodové pojištění, 0,6 % na nemocenské pojištění).

Sazby pojistného u zaměstnavatele činí 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho na nemocenské pojištění 2,1 %, na důchodové pojištění 21,5 %, na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %;

Sazby zaměstnavatele u zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, činí:

  Celkem   Nemocenské pojištění   Důchodové pojištění   Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti  
2023   26,8 %   2,1 %   23,5 %   1,2 %  
2024   27,8 %   2,1 %   24,5 %   1,2 %  
2025   28,8 %   2,1 %   25,5 %   1,2 %  
2026   29,8 %   2,1 %   26,5 %   1,2 %  

Za zaměstnance se považují:

  1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;
  2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce;
  3. členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
  4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8;
  5. soudci;
  6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky;
  7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni;
  8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Národní rozpočtové rady, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv;
  9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
  10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu;
  11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce;
  12. státní zaměstnanci podle služebního zákona;
  13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů;
  14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni;
  15. prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti dle zákona o daních z příjmů;
  16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů;
  17. likvidátoři;
  18. vedoucí organizačních složek právnické osoby zahraničního zaměstnavatele (smluvní zaměstnavatel), jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice;
  19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení;
  20. fyzické osoby neuvedené výše v bodech 1 až 19, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni;

v době zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

Zaměstnavatelé jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance (osoby uvedené výše v bodech 1 až 20).

V případě, že má zaměstnanec započitatelný příjem pro odvod pojistného, avšak pojistné mu nelze srazit, protože se jedná o nepeněžní příjem (například určené procento vstupní ceny motorového vozidla), odvede organizace pojistné i za zaměstnance v plné výši. Zaměstnanci srazí dlužné pojistné v době,