Určitě i příspěvková organizace se jako daňový subjekt může ocitnout v situaci, kdy zjistí, že v daňovém přiznání, které podala, uvedla chybné údaje, a daň má být tudíž vyšší nebo nižší.
Zcela podstatné je, kdy chybný výpočet organizace zjistí. Pokud omyl ve výpočtu zjistí ještě před koncem termínu podání přiznání, podá jednoduše opravné daňové přiznání a k původnímu přiznání se již nepřihlíží.
Jestliže ale chybu zjistí například na konci dubna a termín pro podání přiznání měla organizace do 2. dubna, již to tak jednoduše nepůjde. Náprava ale samozřejmě možná je. Pokud byla odvedena daň nižší (nebo i vyšší), než reálně byla, je možné provést dodatečnou opravu.
Opravné i dodatečné daňové přiznání se podává na stejném formuláři jako řádné daňové přiznání.
Na první stránce je třeba označit, že jde o přiznání dodatečné. Kromě toho je potřeba uvést důvody, proč je podáváno.
Problematiku opravných a dodatečných daňových přiznání řeší zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (konkrétně opravné daňové přiznání v § 138 a dodatečné daňové přiznání v § 141).
Opravného daňové přiznání
Co se týká opravného daňového přiznání, z § 138 zákona č. 280/2009 Sb. vyplývá, že před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může daňový subjekt nahradit daňové přiznání, které již podal, opravným daňovým přiznáním. Jedná se tedy o situaci, že daňový subjekt objeví chybu v podaném daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání. V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání a k předchozímu daňovému přiznání se nepřihlíží.
Vzhledem ke skutečnosti, že opravné daňové přiznání je podáno před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání, s podáním takovéhoto přiznání nejsou a nemohou být spojeny žádné sankce. Opravné daňové přiznání lze podat i opakovaně, pokud ještě neuplynula lhůta pro jeho podání. Důležité je také doplnit, že takto lze postupovat i u dodatečných daňových přiznání.
Dodatečné daňové přiznání
Co se týká dodatečného daňového přiznání, tam je situace o něco složitější. Pokud příspěvková organizace zjistí, že daň se má lišit od poslední známé daně, a lhůta pro uplynutí daňového přiznání již uplynula, situaci je nutné řešit dodatečným daňovým přiznáním. Úprava a další postup se budou lišit podle toho, zda daň má být vyšší, nebo nižší než poslední známá daň.
Zjistí-li příspěvková organizace, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinna podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistila. Ve stejné lhůtě je také povinna uhradit rozdílnou částku.
Povinnost podat dodatečné daňové přiznání trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Ta je vymezena v § 148 zákona č. 280/2009 Sb. a obecně činí 3 roky, přičemž začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání.
Ještě je nutné vysvětlit, co se rozumí poslední známou daní, ke které je vztahována nově zjištěná daň. Jedná se zároveň o částku, vůči níž je změna dodatečným daňovým přiznáním prováděna. Z § 141 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. vyplývá, že poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.
Zjistí-li příspěvková organizace, že daň má být nižší než poslední známá daň, je dodatečné daňové přiznání oprávněna podat, a to ve stejném termínu jako v případě podání na daň vyšší, tedy do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistila. V dodatečném daňovém přiznání na daň nižší ale nelze namítat vady správce daně.
Podmínkou pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší je samozřejmě skutečnost, že daň byla stanovena v nesprávné výši. Pokud poplatník podává daňové přiznání na daň nižší, je povinen také uvést důvody, které jej k tomu vedou, aby bylo možné ověřit, že daň byla stanovena v nesprávné výši.
Jak vyplývá z § 141 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový subjekt je oprávněn ve výše uvedených lhůtách podat i takové dodatečné daňové přiznání, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým…
dostupný obsah
